Spalničky. Původce je virus spalniček ze skupiny morbilli. Inkubační doba: 10 - 14 dní. Jedná se o akutní infekční onemocnění, které je charakteristické katarálními symptomy a typickým exantémem (vyrážka pozn. -pl-). Infekce způsobuje toxický vzestup propustnosti cévních a buněčných stěn. Doba očkování: 15 měsíc života, pravděpodobně proto, že mateřské protilátky působí do 12. měsíce života. Prodělané onemocnění vyvolává celoživotní imunitu. Děti matek, které prodělali pravé spalničky, v prvních měsících života, neonemocní. Jsou chráněny před infekcí obrannými látkami, které dostávají od své matky. Kojenci matek očkovaných proti spalničkám naopak spalničky dostat mohou.

Strategie a taktika výrobců očkovacích látek je u spalniček obvzláště zřetelná. Jestliže spalničky dříve platily za neškodnou dětskou nemoc, jejíž prodělání považovali jak rodiče tak lékaři za potřebnou pro další vývoj dítěte, tak se po zavedení očkovací látky stala strašná nemoc s těžkými vedlejšími účinky. Údaje o nežáoucích účincích, přičemž se v první ředě mluví o zánětu mozku (encefalitidě), jsou stále děsivější. Jako vždy lež na prvím místě ruku v ruce se ziskem!

Příušnice (parotis epidemica). Původce: Paramixovirus parotitis, RNA - virus z čeledi paramyxovidiadae. Očkovací látka: očkovací viry schopné rozmnožování (živé), ale atenuované (oslabené, pozn. -pl-) z 53. pasáže buněčné kultury. Napřed se pěstovaly na buňkách králičích ledvin, později na kuřecích fibroblastech a nově na lidských diploidních buňkách (HDC, tzn. rakovinné buňky). Očkovací látka SPZ byla zavedena v roce 1987. O příušnicích se dá dobře hovořit, protože se na ně nevztahuje ohlašovací povinnost. Tím pádem uváděná čísla nelze kontrolovat a proto se v souvislosti s příušnicema mluví o astronomických číslech.

Od dob zavedení povinného očkování se jako obvykle onemocnění dramatizuje (zastrašování lidí je běžná praxe pozn. -pl-), ale k zavedení ohlašovací povinnosti se však ještě nedospělo. Překonání onemocnění vyvolává celoživotní imunitu u většiny lidí. U 50% lidí probíhá onemocnění ve skryté podobě, to znamená, že pouze polovina všech nakažených onemocní. Druhé onemocnění příušnicemi se vyskytuje, ale pouze u méně než 1% lidí.

V dobách dětství MUDr. Buchvalda byly příušnice přirozené, a akceptovatelné všemi lidmi. Otoky (někdy jednostranné, většinou oboustranné) se natíraly ledlým olejem, na to se přiložil vatový obklad. Obklad se upevnil maminčiným šátkem, aby vata nepadala. Děti normálně chodily do školky nebo do školy. Byly zvány na oslavy narozenin a hráli si na ulici. Jestli se od nich ostatní nakazili, bylo to dobře, jestli ne, bylo to také dobře. Od té doby, co je k dispozici očkovací látka, došlo ze strany lékařů a farmaceutických společností k obvyklé dramatizaci onemocnění. Najednou se teď musí počítat u velké části nemocných chlapců se spoluúcasti varlat. Tvrdí se, že postižení varlat má být vpozdějším věku spoluodpovědné za pozdější eventuální neplodnost. Dále se tvrdí, že u každého 10. nemocného příušnicemi se objeví nebakteriální meningitida. To by znamenalo, že 15% všech nebakteriálních meningitid je dnes vyvoláno viry příušnic. Známo je to, že po zavedení očkovací látky se nejen častěji vyskytují příušnice, ale také se častěji vyskytují a byly popsány meningoencefalitidy a meningitidy. Bohužel k tomu není co dodat...

Zarděnky. Jsou vyvolány virem rubeola, RNM - virem ze skupiny toga virů. Inkubační doba je 14 až 21 dní. Překonané onemocnění nezanechává celoživotní imunitu. Je známo i druhé onemocnéní zarděnkami téhož člověka. Po lehkém stádiu s příznaky podobnými chřipce vznikají červené tečky nebo fleky provázené otoky a citlivostí periferních mizních uzlin na tlak. Mnohem častěji však nedochází ke vzniku začervenání a rozvíjí se jen krátkodobý pocit nemoci, který může trvat pouze 1 den, někdy někoik dní.

Očkování by nemělo zabránit pouze bezvýznamnému onemocnění, ale předpokládá se, že dívky (ženy) by tak byly chráněny před eventuální infekcí v době pozdějšího těhotenství. Tato infekce může, jak známo, poškodit plod novorozence. Americká viroložka Dorothe Hortsmann, která platí za odbornici na poli problémů zarděnek a očkování proti zarděnkám, zjistila u zarděnek četnost druhé infekce mezi 2 až 5%, což odpovídá i poměrům v Německu. U očkovaných však zjistila četnost výskytu druhého onemocnění 50 až 100%. Můžeme tedy řící, že více než polovina očkovaných dětí onemocněla - nehledě na očkování, zarděnkami. Vímě, že mnoho dětí prodělá zarděnky jako bezvýznamnou churavost bez kožní manifestace. Díky tomu má 90% žen fertilního (plodného) přirozenou ochranu na základě prodělané infekce. Proč masové očkování, když víme, že 90% dívek žádnou "očkovací ochranu" nepotřebuje, protože zarděnky ve viditelné nebo skryté podobě překonaly? I když je pozarděnková embryopatie bey pochyby strašlivá událost, tak je třeba i zde brát v úvahu statistické údaje. V budoucnu bude nutné udělat pravdivý průzkum, jestli má očkování ochranný účinek.

Hepatitida. Dnes se rozlišují tři formy hepatitidy:

Hepatitida A

Krátké shrnutí: Od 40. a 50.let je známo, že Hepatitida A je virové onemocnění. V roce 1973 se podařilo Feinstonovi a jeho kolektivu tento virus zviditelnit. Patří do čeledi picorna virů. Zatímco u kojenců a malých dětí proběhne infekce většinou asymptomaticky (bez příznaků), u dospělých je třeba počítat v 50% případů s patologickými projevy. Překonání "žloutenky" (vyvolané e. e virem HA) vyvolá celoživotní imunitu.

K šíření viru dochází především díky špinavým toaletám nebo ručníkům, tzn. díky osobám s nízkým hygienickým uvědoměním, ale také cestou nepřevařené pitné vody, infikované vody na koupání nebo potravinami, jako například kostkami ledu nebo zmrzlinou. Dále také syrovými, nebalenými potravinami, saláty, ovocem a mušlemi. Inkubační doba je v průměru 25 dní.

Účinným prostředkem ochrany proti infekcím je zlepšení hygienických poměrů, nezávadnost pitné vody, kontrola čističek vody.

pokračování v páté části...